Základní živiny

 

Mezi základní živiny,které potraviny obsahují a které jsou nezbytně nutné k výživě lidského organismu patří bílkoviny,sacharidy a tuky. Energetický příjem u zdravých lidí by měl být zhruba procentuálně rozhrnut tak,aby aby 60 % denního energetického příjmu tvořily sacharidy, 28 % tuky a 12 % bílkoviny. U hubnoucích by měl být snížen příjem tuků a jednoduchých sacharidů a na jejich úkor zvýšen příjem bílkovin na 30%. Sacharidy neboli cukry fungují především jako palivo a jsou tedy zdrojem energie.Sacharidy lze jednoduše rozdělit na jednoduché (např.mono a disacharidy) a složité cukry (polysacharidy). Jednoduché cukry jsou zdrojem okamžité energie. Čím jednodušší je molekula cukru, tím rychleji se rozštěpí a vstřebá do krve. Dojde tím k okamžitému vzestupu hladiny cukru v krvi, neboli hyperglykemiiKdyž bude těchto molekul během dne příliš hodně,tělo je přemění v tuk a uloží do tukových polštářků.Samozřejmostí je že tělo rychle odplaví cukr z krve pryč, ale přitom se tak unaví, že má po krátké době znovu hlad  a vás to donutí k další konzumaci jídla,nehledě na to,že častá konzumace cukru způsobuje kazivost zubů. Hlavními zástupci této skupiny je sacharóza-řepný navíc rafinovaný cukr a fruktóza -ovocný cukr. Doporučení je co nejvíce se sacharóze vyhýbat.Ze všech těchto uvedených důvodů je vhodnější přijímat složené sacharidy ( polysacharidy), které jsou pro tělo vhodnějším zdrojem energie, jelikož se do krve vstřebávají pozvolna a tak dodávají tělu energii rovnoměrně a tělo s ní může lépe vynaložit. Jejich výhodou je, že pro jejich vstřebání je důležité působení enzymů v zažívacím traktu, které naruší jejich složité vnitřní vazby. Organismus tak  polysacharidy postupně rozkládá a přivádí do nitra našeho těla a krve. Tento proces je plynulý a děje se podle potřeb organismu. Tím pádem hladina cukru v krvi nekolísá, udržuje se na stále stejné úrovni, tím  nepřetěžuje slinivku břišní produkující inzulin. Jedná se především o potraviny s vysokým obsahem vlákniny - obiloviny, luštěniny, celozrnné pečivo, zeleninu, která obsahuje sacharidů velmi málo, tělo tak spolu s nimi dostává ještě adekvátní množství minerálů a vitamínů pro svůj metabolismus. Měli bychom se zaměřit na správný výběr sacharidů a volit složené sacharidy, to znamená nahradit, volit  výrobky z celozrnné mouky,  ovesné vločky, luštěniny, muslli tyčinky, které nejsou přislazovány cukrem a další výrobky, kterých je dnes na trhu dostatek. Cukr je vhodné nahradit náhradními nekalorickými sladidly nebo popřípadě dalšími typy sladidel, jako jsou med, stévie, javorový sirup a další. Obecně je nejlepším krokem vyměnit slazené nápoje za neslazené, omezení konzumace cukru,  zvykání si na menší sladkost připravovaných jídel a volit vhodnější alternativy našich oblíbených jídel.
 Bílkoviny (proteiny) tvoří v těle nové buňky a nahrazují buňky opotřebované,slouží jako životní zdroj energie a nelze je žádnou jinou živinou nahradit protože obsahují dusík.Jsou pro správnou výživu nepostradatelné, neboť jsou základními kameny našeho  organismu a v 1 g bílkovin je obsaženo přibližně 17 kJ energie (4 kcal). Minimální hranice denního příjmu bílkovin je 0,6 g na kilogram ideální tělesné hmotnosti. Rostlinné zdroje bílkovin jejíchž největší výhodou je především nízký obsah tuků, obsah vlákniny a řada ochranných látek rostlinného původu se nacházejí zejména v sóji a výrobcích z ní vyrobených.Dále hlavně v luštěninách čočce,hrachu a fazolích. Nejúplnější jedlé a zároveň plně využitelné bílkoviny z rostlinné říše se nacházeji v konopných semenech!  Sója  sice obsahuje více bílkovin, ale většina z nich je však pro lidský organizmus nevyužitelná. Konopná bílkovina vyniká nejvyšší stravitelností a biologickou hodnotou v rostlinné říši. Živočišné zdroje bílkovin,které jsou  obsaženy především  v mase, rybách, tvarohu, sýrech a vejcích mají výhodu vyššího podílu esenciálních aminokyselin (jsou označovány jako plnohodnotné),ale nevýhodu že s sebou přináší často i velké množství tuku a cholesterolu. 
Vzhledem k tomuto faktu je třeba klást důraz na přísun především nízkotučných zdrojů - libové maso, drůbež bez kůže, ryby, králík,zvěřina, vejce, bílky, nízkotučné sýry, netučný tvaroh.

Tuky  jsou většinou vnímány jako nežádoucí složka potravy,ale opak je pravdou - pro chod organismu jsou zcela nezbytné! Je však potřeba jich přijmout jen tolik, kolik vyžaduje pokrytí pro životní funkce a vybírat si ty správné druhy, které jsou přínosné pro tělo.Jsou zásobárnou energie,rozpouštějí se v nich některé vitamíny A,E,D. Spolupůsobí při tvorbě buněčných membrán a jsou důležité při vzniku tak důležitých látek jako např. testosteron nebo prostaglandiny. Chrání vnitřní orgány a v neposlední řadě slouží také jako tepelná izolace těla od případného přílišného chladu.  Tuky jsou a vždy byly základním pilířem naší výživy. Nejenže tvoří víc než 70 % hmoty lidského mozku, ale hrají rovněž klíčovou úlohu v našem imunitním systému.

Všeobecně známé základní rozdělení  podle původu je na tuky rostlinné a živočišné. Správný poměr v příjmu  pro zdravý životní styl je zhruba 80% rostlinných tuků a 20% tuků živočišných,bohužel u drtivé většiny lidí je tomu přesně naopak.Tuky a oleje získané z poživatelných tukových tkání jatečních zvířat nebo mořských živočichů jsou vždy zdrojem cholesterolu.Tučné maso, máslo, šlehačka, vnitřnosti – to všechno jsou potraviny s nepříznivým složením mastných kyselin, jejichž příjem bychom měli mít pod kontrolou.Taktéž ztužené tuky, které jsou součástí margarínu a průmyslově vyrobených potravin, jsou pro nás jedovaté. Naopak tučné ryby, olejnatá semena a ořechy jsou nenahraditelnými zdroji více nenasycených mastných kyselin, tedy tuků pozitivně ovlivňujících mnoho procesů v celém organismu. Rostlinné tuky se získávají se ze semen, plodů, dužin některých rostlin například lnu,slunečnice, řepky olejné, podzemnice olejné, sóji, oliv,palmy kokosové, palmy olejné, máku,  sezamových a dýňových semen. Jestliže si nejste jisti příjmem kvalitních tuků, lze využít doplňky stravy obsahující rybí tuk, omega-3 nenasycené mastné kyseliny např. rybí olej a chia semínka.Vždy je potřeba mít na paměti, že ať už se jedná o jakýkoliv typ, jeho energetická hodnota je vždy 9 kcal, což je o polovinu více než u sacharidů a bílkovin. Jejich objem by proto neměl být v celkovém energetickém denním příjmu vyšší než 30%. V případě redukce hmotnosti pak samozřejmě ještě o něco méně.